Dětská skupina Montessori Opava pro děti ve věku 1-3 let
Základní principy Montessori pedagogiky
- připravenost prostředí
- samostatnost/samostatná práce jedince
- nerušená soustředěnost dítěte
- svoboda a zodpovědnost
- řád a struktura
- skutečnost a pravdivost
- využití absorbující mysli
- senzitivní období
- přechod od konkrétního k abstraktnímu
- aktivní učení
- individuální přístup
- heterogenní prostředí
Každodenní práce v DS 1-3 roky
Náš den
V naší třídě se snažíme připravit pro děti takové prostředí, které je bezpečné a splňuje vývojové potřeby dětí v souladu s Montessori principy pro věk 1-3 roky. Do třídy děti přicházejí po osmé hodině ranní a obvykle si samy vybírají, s čím chtějí začít pracovat, případně jim s výběrem pomáháme. Často sáhnou po aktivitách z praktického života, který zahrnuje péči o sebe a prostředí (např. leštění skel, zametání apod.), aranžují květiny či pracují s různými pomůckami v policích. Většina pomůcek je uložena na tácku, který si děti odnese samo ke stolku, popřípadě na koberec. Nejprve ukazujeme dětem prezentaci práce s danou pomůckou a poté necháváme děti pracovat samostatně, případně jim pomáháme tak, aby to příště mohly zvládnout samy.
Děti mají velmi rády výtvarné činnosti, které obměňujeme podle ročního období, svátků a podobně. Další oblíbenou aktivitou je zpívání, básničky, čtení, práce s obrázky a předměty, kde se rozvíjí jazyk. Téměř denně se děti podílejí na přípravě svačiny, kdy krájejí jablka, banány, okurky, obírají hroznové víno atd. Po deváté hodině odcházíme společně na svačinku do společné místnosti, během které si každý sám připraví prostírání a vybírá místo, kde by chtěl svačit. Poté si jdou nabrat s talířkem z rautového stolu jídlo. Z nápojů je dětem denně k dispozici voda, neslazený čaj a mléko. I při nalévání pití se děti obsluhují samy. Po ukončení svačiny si uklízí své místo - čistí prostírání, zametají podlahu a stůl. Poté odcházíme opět do třídy pracovat s pomůckami. Součástí dopoledního pracovního cyklu je společné zpívání a hra na hudební nástroje, recitování básniček a tanec. K těmto aktivitám se děti mohou ale nemusí přidat. Kolem půl jedenácté odcházíme do šatny, kde se děti oblékají. I tady se snažíme, aby děti byly co nejvíce soběstačné.
Do půl dvanácté jsme pak v rámci pobytu venku na procházce, na zahradě nebo na blízkém hřišti. Po příchodu zpátky míváme oběd, po kterém děti odcházejí domů, nebo se jdou připravovat na odpočinek. Každé dítě má svůj box, ve kterém je uloženo pyžamko, polštář, peřinka a prostěradlo. Při odpočívání nejprve dětem čteme vybrané knihy a povídáme si. Ty, které neusnou nebo nechtějí spát, odchází do vedlejší místnosti, kde si v přítomnosti učitelky prohlíží knížky nebo se věnují nějaké klidové hře. Ve tři hodiny děti pomalu budíme vytažením žaluzie, poté se děti převlékají a je pro ně znovu připravena svačinka. Ty, které svačinu hned nechtějí, ji dostávají s sebou domů.
Po celou dobu jsme připravené dětem pomoci, ale největší radost mají samy děti, když zjistí, že zvládnou samy se obléci, nachystat si talíř, zalít kytku, nachystat ptáčkům zrní, umýt si hrneček, umýt stůl po malování, nabrat polévku naběračkou, utřít mokrou podlahu, zamést drobečky, sundat židličku ze stolu, ustříhnout proužek papíru, natřít a nakrémovat boty, naleštit dřevo nebo kov a podobně.
Provoz dětské skupiny je denně od 7 do 16 hod. V časech 7-8 h. a 15-16 h. bývají děti spolu s kamarády z naší školky v družině, kde pro ně připravujeme výtvarné aktivity, do kterých se mohou zapojit. Podle svého uvážení si vybírají samostatně stolní společenské hry, knihy, stavebnice, puzzle, hlavolamy a podobně.
Kdo o děti pečuje
Michaela Müllerová
Má cesta k montessori filosofii vedla přes vlastní děti, které postupně nastoupily do školy s touto metodou výuky. Líbilo se mi, že děti jsou vedeny k samostatnosti, nezávislosti a radosti z objevování a klade se převážně důraz na aktivitu dětí. Následně jsem měla příležitost začít pomáhat v Montessori spolku s účetnictvím a zúčastnit se vzdělávacích seminářů od Evy Štárkové, které byly velmi podnětné. Po nějaké době, díky různým okolnostem jsem dostala nabídku stát se chůvou a aktivně se podílet na vzniku nového Montessori centra. Pracovat s dětmi mě baví, přináší mi radost, lásku a jsem ráda za tuto příležitost.
Helena Valečková
Jmenuji se Helena, k práci v Montessori centru jsme se dostala náhodou a jsem za tuto "náhodu" velmi vděčná. Vždy jsem pracovala s lidmi ale v úplně jiném prostředí a oboru. Pro mě znamená práce v Montessori také práci na sobě samé. Učím se dětem více naslouchat a věřit jim, učím se nesnažit se prosazovat tu svou cestu. Společně prožívané radosti a starosti jsou každý den jiné a život je v centru opravdu velmi pestrý. Můžu s dětmi sdílet i radost z jógy, kterou mám moc ráda a snažím se pro děti najít takovou formu která by je bavila. Ráda taky vymýšlím a realizuju pomůcky, je to pro mě opravdu kreativní a příjemné prostředí.
Petra Glabazňová
Před narozením svých dětí jsem vystudovala angličtinu a němčinu, učila na základních a středních školách u nás i ve Velké Británii a posléze na Slezské univerzitě v Opavě, kde jsem učila didaktiku a metodiku výuky anglického jazyka. Po narození dětí se můj zájem postupně přesouval k poznávání přirozeného rozvoje dětí a má cesta mě jasně zavedla směrem k Montessori přístupu. Začala jsem spolupracovat na tlumočení AMI kurzů, díky kterým se můj zájem definitivně přesunul od angličtiny ke komplexnímu rozvoji dětí. A protože jsem na těchto mezinárodních kurzech Montessori došla k tomu, že ve vzdělávání neexistuje promyšlenější přístup, přála jsem si pro své děti prostředí, kde by se mohly přirozeně rozvíjet dle Montessori principů. Tak vznikly Dětské skupiny, které dnes pod spolkem Montessori Opava provozujeme. Snažíme se podporovat děti v jejich přirozeném vývoji tak, jak to kdysi dělala Maria Montessori.
